www.sympozium.artkvilda.eu


Home Šumava

Šumava

Šumava (německy Böhmerwald) je rozsáhlé pohoří na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska. Specifickým jevem jsou přirozená ledovcová jezera, která se vyskytují v nadmořské výšce kolem 1000 m, a rozsáhlé slatě na náhorní rovině. Délka protáhlého pohoří orientovaného SZ - JV činí 190 km, na severozápadě na ni navazuje Český les, na jihovýchodě Novohradské hory. Nejvyšší horou Šumavy je Velký Javor (Großer Arber) v Německu (1456 metrů), na české straně hranice je to Plechý (1378 metrů). Centrální části Šumavy/Bavorského lesa jsou dnes chráněny jako národní parky. Společně tvoří jeden z nejrozsáhlejších národních parků Evropy s celkovou plochou více než 900 km².

První historicky doložené pojmenování je keltský název Gabreta (Pohoří kozorohů), který uvedl ve své mapě Klaudios Ptolemaios. V češtině se pohoří označovalo Les (Kosmas) či Bavorský les (Dalimilova kronika). Jméno Šumava patrně jako první použil Antonio Bonfini v roce 1565 ve svém díle Rerum Hungaricum. Název Šumava pochází od praslovanského slova šuma, což znamená hvozd, hustý les. V průběhu kolonizace ve 12. až 14. století, na níž se podíleli zejména obyvatelé Bavorska, byly zejména lesnaté oblasti české části vymýceny a osídleny. Od té doby byla Šumava dvojjazyčná. Pro zpřístupnění Šumavy sehrály důležitou roli i dopravní cesty mezi Bavorskem a Čechami, např. Zlatá stezka. Postupně se osídlení zahušťovalo, zejména s rozšířením sklářství v 18. století. 1938 byla Šumava přičleněna k Německé říši a české a židovské obyvatelstvo bylo nuceno odejít do vnitrozemí. Naopak po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto, podél hranice vzniklo vojenské pásmo a mnoho vesnic zaniklo.

Šumava se objevuje v mnoha literárních dílech zejména Adalberta Stiftera, Karla Klostermanna a Hanse Watzlika. Je také dějištěm opery Čarostřelec Carla Marii von Weber.